Jak na freetouring

Opravdu volný terén

Možná vám už nějaký kamarád někdy vyprávěl něco o tom, jak někde "brutálně frírajdoval" a podle fotek jste pak viděli, že jezdil jenom podél sjezdovek. A vy jste z toho možná usoudili, že tohle teda ne a raději už jedině čistý skialp. Jenže pozor! Takhle totiž freetouring rozhodně nevypadá! Při něm stejně jako u klasického skialpu využijete opravdu veškeré horské zkušenosti, znalost lavinové problematiky a schopnost orientovat se v horském terénu. Z horních stanic lanovek totiž většinou jezdíte na úplně opačnou stranu hory než jsou sjezdovky a houfy lidí. K tomu samozřejmě potřebujete veškeré lavinové (lavinový batoh, pípák, lopata, sonda) a navigační (výškoměr, mapa, buzola, GPS) vybavení, protože vyhodnocování lavinového nebezpečí a hledání správné cesty může být často mnohem náročnější než u skialpů, protože lajny najíždíte shora, často bez jejich předchozí znalosti.

Za dobrých podmínek můžete oproti skialpům běžně najet třeba 6000 výškových metrů za jediný den, a to v opravdu volném terénu, zcela mimo areál sjezdovek. K takovým sjezdům totiž často vyšlápnete ještě nějaký ten kousek na pásech (řekněme třeba 50 - 200 m+) a už nacházíte linie, které jsou tam jenom pro vás. Například v Tyrolsku mohou tyhle sjezdy dosahovat běžně převýšení 1500 metrů, to v případě, že lyžujete někde z horní stanice lanovky a jedete až dolů do údolí. Po těchto sjezdech na opačnou stranu hory vás potom často čeká cesta skibusem zpět na dolní stanici lanovky a i jízdní řád by měl být součástí vašeho plánování

Možnosti s horským  vůdcem

Kdo chce lyžovat takový skutečně volný terén daleko od sjezdovek, ale ze začátku si na to sám úplně netroufá, má možnost využít služeb horských vůdců. Mnozí guidi mají ,,svá" střediska, která mají dokonale najetá, umí program přizpůsobit aktuálním sněhovým podmínkám a vytěžit tak z daného dne maximum. Pokud jste dobří a podmínky to dovolí, dost možná vám to vůdce okoření i nějakým tím slaněním do linie, a to buď přímo ze zábradlí stanice lanovky anebo někde dále ve skalách. Tím se dostáváte do míst, kam se běžný lyžař nepodívá a pravděpodobnost, že najdete nepoježděné svahy, se razantně zvyšuje. A někdy vám to vůdce ozvláštní třeba nástupem na sjezd přes ledovec, kde si vás naváže na lano kvůli nebezpečí ledovcových trhlin. To ale neznamená, že se do freetouringu nemůžete pustit sami! Tedy, pokud máte alespoň nějaké zkušenosti a odpovídající vybavení.

Vybavení

A co že tedy potřebujete k tomu, abyste si mohli tuhle jízdu vychutnat naplno? Freetouringová výbava má svá specifika. Většinou máte těžké, dlouhé a široké freeridové lyže, z kterých vymáčknete maximální sjezdový výkon, ale moc dobře si na nich nezašlapete - nicméně šlapání vám tu příliš nehrozí... Boty je také lepší ladit spíše někam do kategorie freeridových, ale určitě je dobré, když máte šlapací skialpové vázání a stoupací pásy - to vám totiž dává tak důležitou flexibilitu, abyste se dokázali od lanovek elegantně dostat nad ty nejlepší sjezdy! Samozřejmostí je pořádná lyžařské přilba a lavinová výbava. Specifičtější vybavení, které ale především při programech s horským vůdcem běžně použijete, jsou mačky, cepín, lano a sedák.

Osvědčené areály

Mezi známé areály na tento druh lyžování patří v rámci Rakouska Sölden, Pitztaler Gletscher, Stubaier Gletscher, Bad Ischgl/Samnaun či Montafon. V rámci Švýcarska pak prim určitě hraje Engelberg, ale třeba i Davos má ohromný potenciál. Zajímavé možnosti pak nabízí i Dolomity, a to především na Sella Rondě v okolí Piz Boé a ve skupině Tofana nad Cortinou d'Ampezzo.

Takže skialpinisté, zkuste si někdy taky pořádně zajezdit a nestyďte se občas použít lanovky, možná vás to ve sjezdové technice posune někam mnohem dál.A čistokrevní lyžaři, zkuste si někdy poodejít kousek dál ze střediska pomocí šlapacího vybavení, možná se vám otevřou úplně nové obzory.Ono totiž freetouring může být mnohdy perfektní zábava! ;-)

Autoři: Jiří a Ondřej Švihálkovi