Jak se zrodily „Skinnersky“
HUDY tým
Příběh ponožkobot Skinners je příběhem mladého muže Petra, který opustil právničinu, odjel do Norska dělat kuchaře a vrátil se domů s rozhodnutím založit firmu na výrobu ponožkobot.
Heuréka
„Celé to začalo, když jsem pracoval v Norsku, a jako většina lidí si lámal hlavu, co si zabalit s sebou na cesty. Zatímco do první poloviny batohu se vešla ultralehká bunda, funkční ručníky a expediční jídlo, celou druhou polovinu zabíraly neskladné rezervní boty. Myšlenka vytvořit kompaktní, lehce přenosnou obuv mě osvítila jednak díky mé vlastní potřebě, ale hlavně i díky kamarádovi, který si v Norsku poranil nohu a nemohl ji dostat do normální boty. I když se mu to nakonec povedlo, cítil se v ní nepohodlně a vlhkost v ní zabraňovala hojení.“
Aby kamarádovi pomohl a on se mohl s nohou pohybovat volně ale zároveň dostatečně ochráněn před nevyzpytatelným norským počasím, vyzbrojil se Petr jehlou, nití a zbytky materiálů z nedaleké stavby a dal se do díla…
Jehla, útržky stavebních materiálů (a pivo) = dokonalý recept na prototyp
Ještě té noci šel Petr prototyp na vlastní kůži vyzkoušet ven, aby porovnal rozdíl oproti pohybu v normálních botách a chozením bez bot: „Vyzkoušel jsem každý povrch, který jsem našel (štěrk, asfalt, mokrou trávu, křoví, střepy, kořeny a další). Výsledek byl fantastický! Připadal jsem si, jako by mi chodidlo upgradovali… jako bych si navlékl oblek z nanovláken. Prototyp mi umožnil pohybovat se volně, jako bych šel jenom v ponožce, ale chodidlo bylo chráněné jako v normální botě. Nemusel jsem se bát, na co šlápnu, nebo jaké “překvápko“ na mě číhá v trávě nebo křoví přede mnou. Měl jsem intenzivní pocit, jako by mi narostla extrémně odolná druhá kůže.“
Od nápadu k realizaci
Po návratu domů se Petr rozhodl opustit právnickou kariéru a všechen svůj čas věnovat nové vášni, Skinners: „Dalších 10 měsíců jsem strávil zdokonalováním prototypu. Opustil jsem garáž svých rodičů, s přítelkyní jsme začali jezdit do továren a dali dohromady unikátní propojení technologií, které nahrazují tradiční lepidla a švy, takže dělají Skinners v podstatě nerozbitné.“ Něco takového v obuvnickém průmyslu ještě nebylo.
Dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není, co přidat, ale tehdy, když už nemůžete nic odebrat.
Antoine de Saint-Exupery
Dnes jsou ponožkoboty Skinners vyráběny ručně v srdci Evropy, za použití dvojité vrstvy odolného antiabrazivního polymeru původem ze Švédska a antibakteriálních vláken. „Jednoduše zapojujeme inovace do každého kroku…,“ říká Petr a pokračuje: „V posledních dvou letech jsme si prošli mnohým. Od nápadu, prvních prototypů a nastartování výroby jsme se dostali až ke sbírání a vyhodnocování zpětné vazby od odborníků a dosavadních uživatelů Skinners. Výsledkem tohoto procesu je současná podoba ponožkobot Skinners, na kterou jsme skutečně pyšní.“
To, že jsme našli mezeru na trhu, nám opakovaně potvrzují i ohlasy ve světových i českých médiích. Z těch zahraničních o Skinnerskách pochvalně napsal například magazín Forbes, TechInsider či The Verge, v České republice zaujali mimo jiné redaktory na běžeckém portálu Rungo.cz. Ti je otestovali a napsali recenzi, z níž si dovolujeme uvést alespoň úryvky:
„Nové Skinners jsou lehké, prodyšné a zábavné.”
„Hlavní výhodou Skinners je bezesporu jejich skladnost. Jednoduše je sbalíte do ruličky a strčíte do
kapsy.”
„Mám rád chůzi naboso (…) chůze ve Skinners pro mě proto byla velmi příjemná. Nejenom že nikde nic netlačí, ale na nohou nejsou téměř cítit a pocit volnosti je tak skoro dokonalý.“
„Jako běžec jsem nejvíce Skinners ocenil po doběhu, kdy jsem se z propocených bot mohl přezout do suchých Skinners a nechat chodidla regenerovat při volném procházení. Je to neuvěřitelně příjemný pocit a je fajn nemít nohy hned špinavé.“